Větší ochranu spotřebitelů elektřiny a plynu před jejich dodavateli zavádí vládní novela energetického zákona, kterou dnes podepsal prezident Václav Klaus.

O prezidentově podpisu informoval jeho mluvčí Radim Ochvat. Novela má také posílit pravomoci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a přikazuje vlastnické oddělení provozovatelů přenosových soustav od výroby nebo obchodu s elektřinou a plynem. Nová pravidla podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) vycházejí ze třetího energetického balíčku EU. Pro elektrárenské a plynárenské firmy novela zavádí povinnost zveřejňovat na internetu podmínky dodávek a cen plynu pro domácnosti i podnikatele se spotřebou plynu do 630 megawatthodin ročně. Totéž platí i pro dodávky elektřiny.

ERÚ bude nově dohlížet na hospodářskou soutěž a monitorovat nespravedlivé smluvní podmínky. Obchodníci s energiemi budou muset od příštího roku platit regulačnímu úřadu poplatky ve výši dvě koruny za každou megawatthodinu u elektřiny a jednu korunu za megawatthodinu u plynu. Ostatní pravidla mají platit měsíc po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. Předsedu ERÚ bude nově jmenovat prezident na návrh vlády, funkční období šéfa úřadu bude šestileté. Norma řeší také roli ERÚ při udělování státní autorizace na výstavbu nových elektráren.

Novela ukládá výrobcům elektřiny, aby své provozy vybavili zařízením, které umožní je na dálku odpojovat od sítě. Tato povinnost se ale nebude vztahovat na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do deseti megawatt, včetně průtokových vodních elektráren, které byly uvedeny do provozu do roku 2000.

V poslední době jsme zaplavení mediální smrští o tom, jak nám obnovitelné zdroje energie zdražují elektřinu, jak ohrožují stabilitu sítě a podobně. Tato kampaň, mocně podporovaná, dnes téměř monopolními, výrobci elektrické energie, má za cíl tyto zdroje zdiskreditovat na dlouhá léta dopředu.  

A nutno říci, že se to daří. Tištěná i elektronická média, ve kterých jsou právě ČEZ a spol., největšími inzerenty, již otiskují články o lidech, kteří si umístili na střechu svého rodinného domu několik fotovoltaických (FTV) panelů (panel vyrábějící elektrickou energii) a tyjí tak ze špatně nastaveného systému dotací. V myslích čtenářů to znamená, že si vydělávají nepoctivě.

I politici, ve snaze se zalíbit, říkají nikdy nedoložené fámy o majitelích solárních elektráren, kteří si na panely v noci svítí, aby více vydělávali na dotované ceně.  „Nestranní“ odborníci nás straší zdražováním elektřiny o 20 až 30 procent atd. Obávám se proto, že brzy budeme číst články o událostech, kdy lidé vezmou „spravedlnost“ do vlastních rukou a s kameny a klacky půjdou rozbíjet solární panely sousedům.

Podlehnout této drahé a dobře řízené kampani je velmi snadné. Palcové titulky v novinách i časopisech totiž nemluví o nutnosti snižování naší závislosti na dovozu, ve světě docházejících energetických zdrojů, ani o nutnosti snižování emisí škodlivin v ovzduší.

Nepíše se také o tom, že i ten uran jednou dojde a vozí se k nám hlavně z Ruska, na kterém snad chceme být závislí co možná nejméně, a že to vyhořelé palivo jaksi neumíme dlouhodobě skladovat. To vše totiž překrývá malá česká závist a nafouknuté představy o gigantických ziscích majitelů panelů, včetně těch na rodinných domcích. Pro čtenáře je totiž, bohužel snazší a horší si představit, že se část jeho peněz z platby za elektřinu objeví na bankovním účtu souseda, než že se objeví na účtu monopolního dodavatele energie, kterého si s žádnou známou tváří nespojuje.